Koordinace dobrovolníků při povodni a jiné katastrofě

Česká pravidla jsou rozeseta ve třech zákonech. Zákon o IZS (č. 239/2000 Sb.) řadí mezi ostatní složky IZS v § 4 i neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ty poskytují plánovanou pomoc na vyžádání, tedy předem písemně dohodnutý způsob pomoci (§ 21). Pokud chcete s neziskovkou počítat, je tohle ta správná dohoda. Pomoc poskytnutá bez výzvy, ale se souhlasem nebo vědomím velitele zásahu, hejtmana či starosty, se podle § 2 počítá jako osobní pomoc. Zákon o dobrovolnické službě (č. 198/2002 Sb.) míří na akreditované vysílající organizace a na lidi, kteří přijdou sami, se nevztahuje.

Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, která vydala pracovní skupina při Ministerstvu vnitra, jsou stále nejlepší praktická pomůcka. Podle nich státní správa a samospráva zpravidla neorganizují dobrovolníky přímo, ale spolupracují s neziskovými organizacemi, a koordinátor neziskovky bývá součástí krizového štábu. Při povodních v září 2024 Olomoucký kraj omezil vstup na Jesenicko: dovnitř směli jen registrovaní dobrovolníci a jejich pomoc organizovaly Arcidiecézní charita Olomouc, Maltézská pomoc a Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého.

V cyklu připravenosti je to fáze RESOURCE: kdo je k dispozici, co umí a je bezpečné ho nasadit? Dohody a postup ale patří do fáze PREPARE. Řešit pojištění až v den události je pozdě.

Může to být tělocvična, kulturní dům nebo stan u silnice. Pravidla počítají s koordinačním centrem, které shromažďuje nabídky a požadavky; příjmové místo je jeho terénní část. Vhodné objekty si vytipujte předem a v den události vyberte. Dobrý objekt má:

• Bezpečnou vzdálenost od nebezpečí, mimo zasažené území.
• Parkování a dopravu na místa práce.
• Teplo, toalety, první pomoc, jídlo a pití.
• Oddělené místo pro pohovor, poučení a odpočinek.
• Nástěnku s aktuální situací a druhy práce.

Formulář udržte na jedné straně: jméno, kontakt, kontakt na blízkou osobu, dovednosti, zdravotní omezení související s prací, dostupnost. Předběžná registrace, jakou vyžadovali na Jesenicku, zrychlí příjem, ale pohovor na místě nenahradí. Největší riziko je zdržení, protože naštvaní lidé odejdou a pojedou pomáhat sami. Když se tvoří fronta, přidejte lidi a vysvětlete, proč evidence existuje.

Roztřiďte lidi do čtyř skupin: odborníci s dokladem (zdravotníci, elektrikáři, obsluha techniky), fyzická práce, zázemí (kuchyně, logistika, telefony, překlady) a dnes ne. Poslední skupině poděkujte, vezměte si kontakt a vysvětlete, že se může hodit při obnově, která trvá mnohem déle. Pravidla doporučují věk nad 15 let, optimálně 18, a sdělují, že se dobrovolníci podřizují jednotné koordinaci. Firma nebo farnost se může zapsat přes jednu kontaktní osobu, jmenný seznam ale veďte i tak.

Odpověď záleží na tom, v jakém režimu člověk pomáhá. Zákon o dobrovolnické službě sice výslovně zahrnuje pomoc při přírodních katastrofách (§ 2) a vysílající organizaci ukládá pojistit odpovědnost za škodu na majetku a zdraví (§ 7), platí to ale jen pro akreditované organizace a smluvně vedené dobrovolníky. Osobní pomoc podle zákona o IZS je krytá státem: stát odpovídá za škodu v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a peněžní náhrada se poskytuje i lidem, kteří utrpěli škodu při osobní pomoci (§ 30). Žádá se písemně u krajského úřadu do 6 měsíců od zjištění, nejdéle do 5 let. Za krizového stavu je podle krizového zákona (§ 36 odst. 3) újma na zdraví při dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti odškodňována obdobně jako pracovní úraz.

Prakticky z toho plyne: mít vědomí velitele zásahu nebo starosty doložené a pomoc organizovanou. Vede se jmenný seznam, místo a úkol každého nasazeného. Člověk, který si přijel pomoci na vlastní pěst a nikdo o něm neví, je v mnohem horší pozici. Vlastní pojištění organizace a konkrétní nárok si ověřte u pojišťovny a u právníka, tento text právní radu nenahrazuje.

Čekání je to, co lidi žene pracovat na vlastní pěst. Požadavky si berte od krizového štábu, starosty nebo velitele zásahu při každém střídání a ke každému úkolu určete místo, vedoucího, kontrolu rizik, začátek a konec. Skupiny po pěti až osmi lidech se dobře vedou. Pro lidi nezvyklé na tuto práci je rozumná první směna čtyři hodiny; je to naše doporučení, podle úkolu ho upravte. Pravidla počítají s rozdělením území na sektory a odpovědností jednotlivých organizací za ně.

Typická bezpečná práce: pytle s pískem, vynášení nábytku, čištění domů od bahna se souhlasem majitele, třídění darů, vaření, obcházení sousedů ve dvojicích. Čluny, motorové pily, vstup do narušených staveb a cokoli v proudící vodě přenechte vycvičeným týmům.

Formuláře obsahují osobní údaje a často i údaje o zdraví, které GDPR řadí mezi zvláštní kategorie (čl. 9). Sbírejte jen to, co potřebujete, používejte to jen pro tuto pomoc, údaje zabezpečte a po ukončení je smažte, jakmile je nepotřebujete, například po uplynutí lhůt pro uplatnění náhrady. Na formuláři lidem řekněte, kdo údaje spravuje a proč. Pravidla dobrovolníkovi přiznávají nakládání s údaji v souladu s legislativou a zároveň mu ukládají poskytnout údaje k evidenci. Lidem v terénu dávejte jen adresy, které potřebují.

Plán ukončení si napište hned na začátku. Předem oznamte datum, všechny odhlaste a zkontrolujte, že seznam sedí. Udělejte krátký rozbor, zeptejte se, co viděli a zásah to minulo, a předejte dál rizika a obavy. Pravidla připomínají i sebepéči, tedy psychickou zátěž pomáhajících. Písemně poděkujte a nabídněte cestu do organizovaných skupin, aby se ochota lidí neztratila. Poznatky pak vložte do dalšího plánu, postup najdete v průvodci jak vést debriefing.

Sinkaos dává lidem mimo vaši organizaci časově a rozsahem omezený přístup hosta, který skončí sám, a do vlastních formulářů lze zadat údaje z evidence. Úkoly se přidělují, umisťují na mapu a potvrzují, takže koordinátor vidí, kdo je kde. Formuláře, nastavení retence a exporty podporují vaši práci s GDPR. O tom, kdo co dělá, rozhoduje člověk. Viz Sinkaos pro humanitární týmy.