Krizový plán obce, který se dá v první hodině opravdu použít.

Každá obec se dřív nebo později dostane do situace, na kterou běžný chod úřadu nestačí: povodeň, vichřice, která na několik dní přeruší silnice a proud, kontaminovaný vodovod, havárie v blízkém závodě, rozsáhlá evakuace. Složky IZS přijedou, obec má ovšem vlastní úkoly: varovat a informovat obyvatele, zorganizovat evakuaci a nouzové ubytování, zajistit zásobování a udržet v chodu samotný úřad.

Dobrá krizová dokumentace tyto úkoly popíše dřív, než jsou potřeba, a rychle odpoví na čtyři otázky: kdo rozhoduje, komu se volá, kde co je a co udělat jako první u každé pravděpodobné situace. Šanon o sto dvaceti stranách, který od schválení nikdo neotevřel, vám v šest ráno na tyhle otázky neodpoví.

Odkazy na paragrafy níže odpovídají aktuálnímu znění předpisů ke dni poslední kontroly, u krizového zákona tedy včetně změn, které od 19. srpna 2025 přinesl zákon o kritické infrastruktuře (č. 266/2025 Sb.).

Hledáte-li „krizový plán obce“, je dobré vědět, že běžná obec formální krizový plán podle krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.) nezpracovává. Krizové plány se zpracovávají pro kraj a pro obec s rozšířenou působností (ORP) a obec je do nich zapsaná se svými úkoly. Povinnosti jednotlivých orgánů jsou rozdělené takto:

• Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává krizový plán kraje a krizové plány ORP, vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení (§ 15 odst. 1).
• Starosta ORP zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP, po projednání v ní schvaluje krizový plán ORP a zřizuje a řídí krizový štáb ORP, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce (§ 18).
• Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací a může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán. V době krizového stavu zabezpečuje varování a informování osob, nařizuje a organizuje evakuaci a organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití (§ 21).
• Obecní úřad organizuje přípravu obce na krizové situace, poskytuje ORP podklady pro krizový plán, vede evidenci přechodných změn pobytu osob, podílí se na zajištění veřejného pořádku a seznamuje občany a firmy s možným ohrožením a připravenými opatřeními (§ 21a).
• Rozpočet: obec každý rok vyčleňuje prostředky na přípravu na krizové situace a účelovou rezervu na jejich řešení a odstraňování následků (§ 25 písm. a).

Krizové plány kraje a ORP mají podle § 15 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. tři části: základní (organizace krizového řízení, zdroje rizik a analýza ohrožení, zapojené firmy), operativní (krizová opatření, spojení, postupy pro konkrétní situace) a pomocnou (předpisy, zásady manipulace, mapy). Podobně se dá rozvrhnout i vlastní plán připravenosti obce. Držte ho stručný a na první stránky dejte, co budete potřebovat v první hodině.

1. Aktivační list. Na jedné straně: co plán spouští, komu starosta volá jako prvnímu, kde se schází krizový štáb a kam se přesune, pokud je budova zasažená.
2. Krizový štáb a spojení. Členové, zástupci, telefony, krizový štáb ORP, operační a informační středisko HZS kraje, dodavatelé energií a vody, sousední obce. Poznačte, kdo má radiostanici.
3. Rizika na území obce. Z analýzy ohrožení ORP převezměte nebezpečí, která se vás týkají, a doplňte, co víte jen vy: potok, který zaplavuje dolní ulici, most, který je jedinou cestou z osady.
4. Krizová karta obce. Počty obyvatel po částech obce, školy, domovy pro seniory, lidé, kteří potřebují pomoc s odchodem, nouzové ubytování, místa soustředění, zdroje vody, elektrocentrály, technika a vozidla dostupná v obci.
5. Listy postupů pro jednotlivé situace. Povodeň, dlouhý výpadek proudu, výpadek pitné vody, vichřice, únik nebezpečné látky, evakuace. Na každý stačí jedna až dvě strany s prvními kroky, rozdělením práce a tím, co říct obyvatelům.
6. Varování a informování obyvatel. Sirény, obecní rozhlas, SMS, obcházení domů a kdo pokryje kterou ulici, když nejde proud.
7. Evakuace a nouzové přežití. Trasy, místa soustředění, doprava, ubytování, výdej jídla a vody a jak budete vědět, kdo kam odešel.
8. Zdroje a smlouvy. Smlouvy s místními firmami na techniku, dopravu a zásoby (§ 29 odst. 2 krizového zákona to obcím výslovně umožňuje) a dobrovolníci, na které se můžete obrátit.
9. Záznamy. Jak štáb zapisuje rozhodnutí a úkoly, kdo vede povodňovou knihu a jak podáváte hlášení na ORP.
10. Přílohy. Mapy záplavových území, tras a důležitých míst, přehled předpisů a pravidla, kdo má které výtisky.

Krizový štáb ORP je povinný: zřizuje ho a řídí starosta ORP a jeho složení i svolávání upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb. (§ 12 a 13). Krizový štáb obce je dobrovolný. Starosta ho zřídit může (§ 21 odst. 2 písm. a krizového zákona), a pokud to udělá, platí pro něj pravidla krizového štábu ORP přiměřeně (§ 14 odst. 2 nařízení). Většina obcí, které zažily povodeň, ho má; bez něj všechno řeší starosta po telefonu.

Pro menší obec stačí pět až osm lidí: starosta jako předseda, místostarosta, tajemník nebo jiný zaměstnanec úřadu jako tajemník štábu, velitel jednotky SDH, vedoucí technických služeb a někdo, kdo zná sociální stránku obce (školy, péče, lidé žijící sami). Každý potřebuje zástupce, protože skutečná událost trvá déle než jednu směnu.

Předem rozhodněte, kde se štáb schází, jak bude mít místnost proud a spojení při výpadku sítě a jak se budou rozhodnutí zapisovat. Na rozhodnutí se později bude ptát kraj, pojišťovna i zastupitelstvo, a bez zápisu s časem se vysvětluje špatně.

Může-li na území obce dojít k povodni, ukládá vodní zákon zpracovat povodňový plán obce s věcnou, organizační a grafickou částí (§ 71). Jeho aktuálnost je nutné každý rok prověřit, zpravidla před jarním táním, a prověření doložit. Za povodně je povodňovým orgánem povodňová komise obce v čele se starostou a všechna přijatá opatření a příkazy se zapisují do povodňové knihy (§ 77 odst. 4).

Povodňový plán a ostatní krizovou dokumentaci udržujte v souladu. Kontakty, mapy a místa soustředění mají být v obou stejné, a krizový štáb s povodňovou komisí stejně většinou tvoří titíž lidé.

Sinkaos převede mapy, kontakty a šablony úkolů z vaší dokumentace do stálé operace, kterou krizový štáb otevře v telefonu. V den události drží úkoly, hlášení a polohy na jedné mapě i bez signálu. Po události zůstane záznam s časy, který vyexportujete pro vyhodnocení i zprávu. Víc na stránce Sinkaos pro krizový štáb obce.