PRŮVODCE · PRAVIDLA

Sedm základních požadavků NATO na odolnost a co znamenají pro obce, provozovatele a neziskovky

Základní požadavky NATO na národní odolnost jsou adresované vládám, plní je ale radnice, vodárny, energetici, nemocnice, dopravci a dobrovolnické organizace. Níže najdete všech sedm požadavků ve znění revize z roku 2026, jejich původ a dopad na organizace pod úrovní státu, včetně návaznosti na české krizové řízení.

Naposledy ověřeno 2026-10-23

Odkud požadavky pocházejí

Článek 3 Severoatlantické smlouvy zavazuje spojence udržovat a rozvíjet individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. NATO to chápe i jako civilní připravenost: stát, kterému pod tlakem selže vláda, energetika, spojení nebo doprava, se neubrání a nedokáže přijmout ani pomoc spojenců.

Na summitu ve Varšavě v roce 2016 se spojenci dohodli na sedmi základních požadavcích na národní odolnost (baseline requirements). Převádějí tři základní funkce civilní připravenosti do oblastí, podle kterých se stát může sám měřit: kontinuita vládnutí, nepřetržité poskytování základních služeb obyvatelstvu a civilní podpora vojenských operací. Na summitu ve Vilniusu 2023 se spojenci dohodli na národních cílech odolnosti a ve Washingtonu 2024 na užším propojení civilního a obranného plánování.

V září 2026 NATO zveřejnilo revidovanou sadu, Baseline Requirements for Resilience 2026. Revize zvyšuje úroveň ambicí a výslovně počítá se sabotážemi kritické infrastruktury, častějšími kybernetickými útoky, škodlivými ekonomickými závislostmi, extrémním počasím a závislostí na kosmických službách. Na summitu v Haagu 2025 se spojenci navíc zavázali vykazovat až 1,5 % HDP na výdaje související s obranou a bezpečností, kam patří i odolnost a civilní připravenost.

Sedm základních požadavků v přehledu

POŽADAVEK	CO NATO CHCE PO SPOJENCÍCH	CO TO ZNAMENÁ V REGIONU A OBCI
1. Zajištěná kontinuita vládnutí a nezbytných státních služeb	Prověřené plány kontinuity, jasné zastupování a rozhodování, chráněné krizové pracoviště s náhradním řešením	Krizový štáb, který se sejde, rozhodne a vede záznamy i bez proudu a sítě na radnici
2. Odolné dodávky energie	Plány zmírnění a obnovy s provozovateli infrastruktury, sdílení informací se všemi dotčenými	Poruchové čety a krizoví plánovači nad jedním obrazem výpadků a priorit
3. Zvládání řízeného i neřízeného pohybu osob	Plány pro hromadný příliv (i nad 2 % obyvatel), řízená evakuace, oddělení pohybu civilistů a vojsk	Evakuační trasy, přijímací místa a evidence, které fungují pod tlakem
4. Odolné zdroje potravin a vody	Přehled o situaci, včasné varování a ochrana zdrojů, procvičené plány zásobování	Vodárny a obce schopné zajistit nouzové zásobování a výdejní místa
5. Zvládání hromadných neštěstí a zdravotních krizí	Plánování celou společností, sdílení zdravotnických informací a přehledu mezi civilními a vojenskými orgány	Záchranáři, nemocnice a dobrovolníci nad stejným přehledem o raněných a kapacitách
6. Odolné civilní komunikační systémy	Plány kontinuity se soukromým sektorem, přednostní přístup, prostředky pro varování obyvatel	Záložní řešení pro chvíli, kdy mobilní síť a internet nefungují nebo jsou přetížené
7. Odolné civilní dopravní systémy	Priority, ochrana a obnova dopravy, koordinace napříč státní správou, záložní IT a OT systémy	Vědět, které silnice, mosty a vozidla jsou použitelné a kdo rozhoduje o prioritách

Shrnutí brožury NATO z roku 2026. Úplné znění cílů najdete ve zdrojích níže (anglicky).

Co to znamená pro obce a krizové štáby

Většina oblastí na obce dopadá v nějaké podobě: udržují místní služby, varují a evakuují obyvatele, zřizují přijímací místa a koordinují dobrovolníky. V Česku to navazuje na krizový zákon (č. 240/2000 Sb.) a na krizové plány krajů a obcí s rozšířenou působností. Praktické důsledky:

Krizový plán obce, který počítá aspoň s prvními hodinami bez proudu, mobilní sítě a internetu.
Krizový štáb, který může pracovat z náhradního místa a stále vidět stejné informace. Viz software pro krizový štáb obce.
Předem dohodnuté evakuační trasy, shromaždiště a přijímací místa a způsob, jak evidovat, kdo jimi prošel.
Kontakty a postupy pro spolupráci s armádou, policií, HZS a sousedními obcemi.
Cvičení, na která zvete i partnery mimo radnici.

Co to znamená pro provozovatele infrastruktury

Energetiky, vodárny, telekomunikace a dopravce se požadavky 2, 4, 6 a 7 týkají téměř přímo. Text NATO se opakovaně vrací k plánům obnovy připraveným spolu s provozovateli, ke sdílení informací, přednostnímu přístupu a záložním systémům. V Česku se to potkává se zákonem o kybernetické bezpečnosti a se zákonem č. 266/2025 Sb., o kritické infrastruktuře, který provádí evropskou směrnici CER. Pro provozovatele z toho plyne:

Plány obnovy, které čety zvládnou i bez centrálního řídicího systému.
Společný obraz výpadků, čet a priorit s orgány, které rozhodují, co se obnoví dřív.
Plány kontinuity, které počítají i s krizí a konfliktem, jak NATO výslovně doporučuje.
Zabezpečená komunikace v terénu a správa zařízení, které se počítají i podle NIS2.
Jasná kontaktní místa pro civilně-vojenskou koordinaci.

Co to znamená pro neziskové a dobrovolnické organizace

NATO popisuje odolnost jako úsilí celé společnosti, do kterého patří i soukromý sektor a občanská společnost. Neziskovky a dobrovolníci provozují ubytování, rozdávají jídlo a vodu, pátrají po pohřešovaných a podporují zdravotnictví. Ve vážné krizi pomohou nejvíc, když se zapojí do oficiálních struktur, třeba jako ostatní složky IZS, a nepracují souběžně vedle nich. Prakticky to znamená:

Vědět, kdo vás z veřejného systému bude úkolovat a jak se předávají požadavky a hlášení.
Mít aktuální přehled lidí, kvalifikací a vybavení, které opravdu můžete nasadit.
Umět pracovat offline a na požádání sdílet polohy a hlášení s partnery.
Mít pravidla pro ochranu osobních údajů a pro to, co sdílíte s úřady nebo armádou.
Cvičit s organizacemi, se kterými byste spolupracovali, včetně civilně-vojenských cvičení.

Sebehodnocení odolnosti organizace

Rozhodovat a řídit

Kdo rozhoduje, když obvyklý vedoucí není k zastižení?
Kde se sejde krizový tým, když hlavní budova nejde použít?
Jak se rozhodnutí zaznamenávají, aby šla později dohledat?

Komunikovat

Jak týmy dostanou úkoly a podají hlášení bez mobilních dat?
Které mapy, plány a kontakty už jsou v zařízeních?
Jak sdílíte společný obraz s armádou, policií nebo dalšími složkami?

Obnovit

Které služby obnovíte první a kdo to pořadí schválil?
Jak se hlášení sebraná offline spojí, až se obnoví spojení?
Kdy jste to naposledy cvičili s partnery?

Kde pomůže Sinkaos

Sinkaos dává krizovým štábům, provozovatelům i dobrovolnickým týmům jeden sdílený operační obraz, který funguje i bez internetu: offline balíčky mise v telefonech, lokální terénní servery, které se synchronizují později, a časová osa se záznamem rozhodnutí. Pro spolupráci s armádou podporuje značky APP-6, souřadnice MGRS a výměnu přes Cursor on Target s aplikacemi TAK. Není to certifikovaný systém NATO a neslouží pro utajované informace. Viz civilní připravenost.

Nejčastější otázky k odolnosti podle NATO

Jsou základní požadavky závazné pro obce nebo firmy?

Ne přímo. Jde o závazky mezi vládami spojenců. K obcím, provozovatelům a neziskovkám se dostávají přes české zákony, krizové plánování a smlouvy.

Co se změnilo v revizi z roku 2026?

NATO mluví o vyšší úrovni ambicí a výslovně počítá se sabotážemi, kybernetickými útoky, novými technologiemi, škodlivými ekonomickými závislostmi, extrémním počasím a závislostí na kosmických službách. Proti původnímu znění z roku 2016 pátý požadavek pokrývá i zdravotní krize a třetí řízený i neřízený pohyb osob.

Jak to souvisí s NIS2 a zákonem o kritické infrastruktuře?

Překrývají se. Zákon o kybernetické bezpečnosti řeší kybernetickou stránku základních služeb, zákon o kritické infrastruktuře jejich fyzickou odolnost. Požadavky NATO se na stejné služby dívají optikou krize, konfliktu a civilní podpory armády. Viz průvodce NIS2.

Mají neziskovky v odolnosti podle NATO nějakou roli?

Ano, nepřímo. NATO označuje odolnost za úsilí celé společnosti včetně občanské společnosti. V Česku se neziskovky zapojují hlavně přes krizové řízení a jako ostatní složky integrovaného záchranného systému.

Co je podpora hostitelské země?

Civilní a vojenská pomoc, kterou stát poskytuje spojeneckým silám na svém území, například dopravu, pohonné hmoty, stravu a ubytování (Host Nation Support). Několik cílů z roku 2026 na ni odkazuje přímo.