Integrovaný záchranný systém pro ty, kdo stojí vedle něj.
Integrovaný záchranný systém (IZS) určuje, jak se při mimořádné události domluví hasiči, záchranka, policie a všichni ostatní. Kdo vede neziskovou organizaci, vodárnu, firmu nebo obec, může se do něj dostat dvojí cestou: na základě dohody uzavřené předem, nebo na výzvu v den události. Projdeme, kdo na místě velí a jak se o pomoc žádá, a také co po vás zákon může chtít.
Co je integrovaný záchranný systém
Zákon č. 239/2000 Sb. definuje integrovaný záchranný systém jako koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací (§ 2 písm. a). Vlastní lidi ani samostatnou organizaci IZS nemá; jde o soubor pravidel, podle kterých spolu pracují služby, které už existují.
IZS se použije v přípravě na mimořádnou událost a tehdy, když je potřeba, aby záchranné a likvidační práce prováděly současně dvě nebo více složek (§ 3). Požár domku, u kterého zasahují jen hasiči, zásahem IZS není. Dopravní nehoda, kde hasiči vyprošťují, záchranka ošetřuje a policie uzavírá silnici, ano.
Dva pojmy se často pletou. Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy, včetně havárií, které ohrožuje život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžaduje záchranné a likvidační práce (§ 2 písm. b). Krizovým stavem se rozumí stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu vyhlášený podle krizového zákona v situaci, kdy běžné prostředky nestačí.
Složky integrovaného záchranného systému
| SLOŽKA | DRUH | JAK SE ZAPOJUJE |
|---|---|---|
| Hasičský záchranný sbor ČR | Základní | Nepřetržitá pohotovost, obvykle určuje velitele zásahu |
| Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje, včetně řady jednotek SDH obcí | Základní | Vysílá je operační a informační středisko HZS kraje |
| Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby | Základní | Nepřetržitá pohotovost |
| Policie České republiky | Základní | Nepřetržitá pohotovost |
| Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
| Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory a ostatní záchranné sbory | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
| Orgány ochrany veřejného zdraví | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
| Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (plyn, voda, energie a podobně) | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
| Zařízení civilní ochrany | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
| Neziskové organizace a sdružení občanů využitelná k záchranným a likvidačním pracím | Ostatní | Plánovaná pomoc na vyžádání |
Za krizových stavů se ostatními složkami stávají i poskytovatelé akutní lůžkové péče s urgentním příjmem; pokud mají dohodu o plánované pomoci na vyžádání, tak i mimo krizové stavy (§ 4 odst. 3).
Kdo velí na které úrovni
Vyhláška č. 328/2001 Sb. rozlišuje při koordinaci složek tři úrovně (§ 2) a od nich se odvíjí, čí pokyny v danou chvíli platí.
- Taktická úroveň: velitel zásahu. Na místě zásahu koordinuje záchranné a likvidační práce a řídí součinnost složek. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, je jím velitel jednotky požární ochrany nebo funkcionář HZS s právem přednostního velení. Může zakázat nebo omezit vstup, nařídit evakuaci, vyzvat osoby a firmy k osobní nebo věcné pomoci, zřídit štáb velitele zásahu a rozdělit místo zásahu na sektory a úseky (§ 19). Složky na místě se řídí jeho příkazy (§ 4 odst. 6).
- Operační úroveň: operační a informační střediska. Krajské a Národní operační a informační středisko (KOPIS a NOPIS) přijímají a vyhodnocují informace, vyrozumívají složky a povolávají síly podle poplachového plánu. Při nebezpečí z prodlení mohou i varovat obyvatelstvo (§ 5).
- Strategická úroveň: starosta ORP, hejtman, Ministerstvo vnitra. Jakmile událost přeroste místo zásahu, koordinace se přesouvá výš. Starosta ORP koordinuje, pokud ho o to velitel zásahu požádá, a může k tomu použít krizový štáb ORP (§ 13). Hejtman nastupuje na požádání, nebo když událost přesahuje jednu ORP a byl vyhlášen nejvyšší stupeň poplachu (§ 11). Na ústřední úrovni koordinuje Ministerstvo vnitra v případech podle § 7 odst. 3.
Jak se do IZS zapojí organizace zvenčí
Zapojit se dá dvěma způsoby a pro všechny zúčastněné je lepší ten plánovaný.
- Plánovaná pomoc na vyžádání (§ 21) je pomoc písemně dohodnutá předem a zapsaná do poplachového plánu IZS kraje. Na žádost operačního a informačního střediska sdělíte, kdo je pověřený pomoc zajistit a jak ho vyrozumět, jaké síly a prostředky poskytnete a za jak dlouho je dokážete nasadit (§ 21 odst. 4). Neziskovky s pátracími týmy, nouzovým ubytováním, stravováním nebo psychosociální pomocí se zapojují nejčastěji právě takhle.
- Osobní a věcná pomoc (§ 2 písm. g a h) přichází v den události na výzvu velitele zásahu, hejtmana nebo starosty obce, případně dobrovolně s jejich souhlasem nebo vědomím. Firmy ji na přímou výzvu nebo prostřednictvím operačního střediska poskytnout musí (§ 23 odst. 2 písm. a). Stejná povinnost platí pro fyzické osoby, s výjimkami kvůli vlastní bezpečnosti, věku a zdraví (§ 25 a § 26).
Co dělá obec při zásahu IZS
Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na záchranných a likvidačních pracích a na ochraně obyvatelstva (§ 15). Při zásahu starosta zajišťuje varování osob v obci a v dohodě s velitelem zásahu nebo starostou ORP organizuje evakuaci. Stará se také o nouzové přežití obyvatel a může vyzvat osoby a firmy k osobní nebo věcné pomoci (§ 16).
V praxi starosta přijede na místo nebo pošle zástupce, ohlásí se veliteli zásahu a nabídne, co obec má k dispozici, třeba obecní rozhlas, budovy pro nouzové ubytování, dopravu nebo znalost místa. Jak se na to připravit, popisujeme v průvodci krizovým plánem obce.
Co si jako organizace připravit
Předem
- Domluvte se s HZS kraje na písemné dohodě o plánované pomoci na vyžádání.
- Udržujte aktuální seznam lidí, kteří mohou pomoc schválit, a kontakty, na kterých je zastihnete ve dne i v noci.
- Mějte sepsané, co můžete poskytnout, v jakém množství a jak rychle.
- Když vás pozvou na cvičení, jděte; taktické cvičení se se zúčastněnými předem projednává (§ 17).
- Určete, kdo za vás mluví s velitelem zásahu.
V den události
- Ohlaste se veliteli zásahu nebo veliteli sektoru, kam vás přidělí, a řiďte se jeho příkazy.
- Mějte přehled o svých lidech, kdo je kde a co dělá.
- Zapisujte, jaké prostředky a lidi jste poskytli, komu a kdy.
- Informace o nebezpečí na místě hlaste rovnou veliteli zásahu.
Potom
- Na vyžádání předejte své záznamy do dokumentace o zásahu.
- Náhradu nákladů uplatněte správnou cestou; pravidla závisí na tom, jak jste byli zapojeni.
- Projděte si, co fungovalo, a aktualizujte kontakty i dohodu.
Sinkaos není součástí systémů IZS a nenahrazuje operační střediska, tísňové linky ani radiostanice. Vaší organizaci dá přehled o vlastních lidech, úkolech a vybavení po dobu, kdy podporujete složky IZS. Funguje offline a s časem zapíše, co jste komu poskytli. Viz humanitární týmy a krizový štáb obce.
Dotazy k fungování IZS
Je jednotka SDH obce základní složkou IZS?
Může se naše nezisková organizace stát složkou IZS?
Kdo na místě velí?
Musí firma pomoci, když ji vyzvou?
Co se změní po vyhlášení krizového stavu?
Vyzkoušejte to při příští akci.
Předběžný přístup je zdarma. První operaci připravíme s vámi a budeme po ruce, dokud ho používáte.