Jak se tým poučí z akce: vyhodnocení zásahu

Metoda vznikla ve vojenském výcviku a odtud se dostala k záchranným složkám, do zdravotnictví i do projektových týmů. Stojí na čtyřech otázkách, které se kladou v tomto pořadí:

1. Co se mělo stát?
2. Co se skutečně stalo?
3. Proč se to lišilo?
4. Co si ponecháme a co změníme?

Řada týmů to dělá ve dvou krocích. Krátký rozbor zabere deset až dvacet minut hned po skončení, dokud jsou lidé na místě a mají vše v čerstvé paměti. Formální vyhodnocení přichází po několika dnech; vede ho moderátor, pracuje se s daty a sejdou se všichni, kdo měli nějakou roli, včetně ostatních složek.

Dobrý rozbor řeší práci, ne viníky. Osobní pohled každého má své místo, drží se ale odděleně od zjištěných faktů a každé zjištění má mít oporu v dokladu, ať je to čas, stopa, zpráva nebo fotka.

U jednotek požární ochrany je vyhodnocení zásahu povinností velitele zásahu. Podle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. velitel zásahu „vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu“, která obsahuje mimo jiné údaje o silách a prostředcích a hodnocení situace v době příjezdu první jednotky.

Pátrání po starším muži skončí po devíti hodinách dobře. Při vyhodnocení plán ukazuje, že sektor C měl být prohledaný do 16:00. Zaznamenané stopy ukazují 18:20, protože dvě skupiny po špatně pochopené zprávě z vysílačky šly do stejného sektoru. Zjištění dokládají stopy a záznam zpráv. Opatření zní: úkoly se budou zadávat na mapě a hlasem jen doplňovat, odpovídá koordinátor pátrání a ověří se to na příštím cvičení. Krok vyhodnocení najdete i v průvodci pátráním po pohřešované osobě.