Pátrání po pohřešované osobě od první hodiny po ukončení akce
Praktický kontrolní seznam pro rodiny, dobrovolné pátrací týmy, jednotky SDH a ty, kdo pátrání koordinují. Řazení odpovídá tomu, jak pátrání v Česku obvykle probíhá: oznámení policii, první hodina, rozdělení terénu, péče o dobrovolníky a řádné ukončení akce.
Proč rozhodují první hodiny
Čas hraje proti pohřešovanému skoro vždy. Senior s demencí prochladne, dítě se vzdaluje od místa, kde ho někdo viděl naposledy, zraněnému turistovi ubývá denní světlo. Zároveň mizí stopy. Déšť smyje otisky a svědkům slábne paměť, telefonu pohřešovaného mezitím dochází baterie.
První hodiny jsou také doba, kdy se pátrání nejčastěji pokazí organizačně. Lidé přijíždějí rychleji, než je kdo stačí poučit, stejnou cestou se projde čtyřikrát, zatímco příkop vedle ní nezkontroluje nikdo, a nález z 22:00 se k velitelům dostane o půlnoci. Velká část seznamu níže má právě těmto ztrátám předejít.
Kdo pátrání po pohřešované osobě řídí
V Česku je pátrání po pohřešované osobě věcí Policie ČR. Pátrání po osobách upravuje § 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Pohřešování můžete oznámit na kterémkoli policejním oddělení nebo na lince 158. Policie výslovně radí obrátit se na ni okamžitě, jakmile se člověka nepodaří najít u příbuzných, přátel nebo sousedů; žádná povinná čekací lhůta neexistuje.
Pro rozsáhlejší pátrání v terénu mají složky IZS typovou činnost STČ 07/IZS „Záchrana pohřešovaných osob, pátrací akce v terénu“. Velitelem zásahu je podle ní zpravidla příslušník Policie ČR. Pomáhají HZS ČR a jednotky SDH obcí, zdravotnická záchranná služba, na horách Horská služba ČR (tísňová linka 1210), která je ostatní složkou integrovaného záchranného systému a pomáhá na základě dohody o plánované pomoci na vyžádání, a kynologové s platným atestem, které velitel pátrací akce povolává přes operační středisko krajského ředitelství policie. Policie plánuje a řídí pátrání v terénu ve vlastním systému Pátrač, vyvinutém s Českou zemědělskou univerzitou.
Dobrovolníci, kteří přijdou sami od sebe, se mají hlásit na místě u velitele pátrací akce nebo u koordinátora pátrací skupiny a nehledat na vlastní pěst. Zákon o IZS dává veliteli zásahu možnost požádat o osobní pomoc. U pohřešovaných dětí je navíc k dispozici bezplatná evropská krizová linka 116 000 pro rodiny a blízké.
První hodina krok za krokem
Když se pohřešuje někdo blízký
- Rychle projděte samozřejmá místa: byt, zahradu, kůlnu, auto, sousedy, přátele, obvyklou procházku. Nezdržujte se tím dlouho.
- Volejte policii, linku 158. Nečekejte žádný stanovený počet hodin; jde-li o dítě, seniora, nemocného nebo ohroženého člověka, řekněte to hned.
- Připravte aktuální fotografii a zapište, co měl na sobě, včetně bot a barvy bundy.
- Zapište, kdy a kde byl naposledy viděn, kým a co říkal nebo plánoval.
- Nechte jeho telefonní číslo volné a sepište léky, nemoci a místa, kam rád chodí.
- Zůstaňte na adrese, odkud odešel, nebo tam někoho nechte, kdyby se vrátil.
Koordinátor pátrání: prvních 60 minut
- Ověřte, kdo pátrací akci řídí, a domluvte s ním roli svého týmu dřív, než kdokoli vyrazí.
- Vyznačte na společné mapě místo a čas, kdy byl pohřešovaný naposledy viděn.
- Založte záznam: každé rozhodnutí, družstvo, úkol a nález s časem. Když nic jiného nefunguje, stačí papír.
- Rychlá družstva pošlete nejdřív na pravděpodobná místa: cesty, vodu, silnice, přístřešky, místa, která pohřešovaný zná.
- Určete jedno shromaždiště s parkováním, registrací a místem pro instruktáž.
- Domluvte kanál vysílaček nebo skupinu v telefonu a způsob, jak všechny svolat zpět.
- Zjistěte počasí, čas západu slunce a kolik baterie a světla mají první družstva.
Na co se policie zeptá a proč na tom záleží
| INFORMACE | PROČ NA NÍ ZÁLEŽÍ |
|---|---|
| Aktuální fotografie | Pátrači, sousedé i veřejnost poznají tvář rychleji než popis. Policie ji označuje za nezbytnou. |
| Oblečení a obuv | Barva rozhoduje, jak je člověk v lese vidět; obuv napoví, jak daleko mohl dojít. |
| Kdy, kde a kým byl naposledy viděn | Určuje výchozí bod a vzdálenost, kterou mohl urazit. |
| Zdravotní stav, léky, demence | Mění míru ohrožení i to, jak se pohřešovaný pravděpodobně chová. |
| Telefon, auto, kolo | Otevírá další směry pátrání a mění, kam až se mohl dostat. |
| Zvyky a oblíbená místa | Mnoho pohřešovaných míří někam, kde to zná: bývalý domov, práce, hrob, vyhlídka. |
| Nálada a události v poslední době | Hádka, diagnóza nebo ztráta mohou změnit posouzení rizika. |
| Kdo už hledal a kde | Zabrání opakovaným kontrolám a ukáže, která místa potřebují skutečné propátrání. |
Podle údajů, které Policie ČR žádá při oznámení pohřešování (viz zdroje níže).
Jak rozdělit oblast pátrání
Začněte od místa, kde byl člověk naposledy viděn, a postupujte ven. Statistiky chování pohřešovaných, sbírané z mnoha skutečných pátracích akcí, ukazují, že se různé skupiny chovají různě: turista, dítě a člověk s demencí obvykle ujdou jinou vzdálenost a volí jiná místa. Používejte je k určení pořadí oblastí, ne k jejich vyloučení.
Rozdělte terén na sektory, které jedno družstvo zvládne za několik hodin, a hranice veďte po tom, co je v terénu vidět: silnice, potoky, lesní cesty, okraje polí. Sektor ohraničený pomyslnou čarou propátrá každé družstvo k jiné čáře.
Každý sektor má mít jednoho odpovědného a jeden způsob pátrání. Zapisujte, kdy a kým byl propátrán a jak důkladně, a nezapomeňte na podmínky, protože noční průchod v dešti má jinou hodnotu než denní.
- Rychlé pátrání: malá rychlá družstva nejdřív zkontrolují cesty, budovy, vodu a pravděpodobná místa.
- Uzavření oblasti: hlídejte silnice, mosty a cesty, kudy by pohřešovaný musel z oblasti odejít.
- Plošné prohledání: systematické pátrání v sektoru, v rojnici nebo s kynology, po rychlé fázi.
- Práce s nálezem: nález zužuje oblast, proto podle něj pátrání přeplánujte.
- Záznam pokrytí: trasy nebo vyznačené mapy, co bylo skutečně propátráno, pro další směnu.
Když pátrání běží
Dobrovolníci
- Každého při příchodu zaregistrujte: jméno, telefon, dovednosti, s kým přišel. Při odchodu ho odhlaste.
- Každé družstvo poučte: popis pohřešovaného, sektor, způsob pátrání, bezpečnost, jak hlásit nález, kdy se vrátit.
- Nikoho neposílejte samotného. Nezkušené dobrovolníky dejte do dvojice se zkušeným pátračem.
- Spontánním dobrovolníkům bez výcviku dejte bezpečné úkoly blízko základny, pokud se nemají ke komu přidat.
- Střídejte lidi dřív, než jsou vyčerpaní, a na základně mějte teplé pití a jídlo.
- Rodinu informujte přes jednoho určeného člověka, mimo místo instruktáže.
Stopy a nálezy
- Nález neberte do ruky a nepřemisťujte. Označte místo, vyfoťte ho a zapište přesnou polohu a čas.
- Pokud může nález posloužit psovodovi jako pachový předmět, držte lidi stranou; policejní pravidla pro kynologické pátrací týmy uvádějí asi 20 metrů.
- Nález hned ohlaste koordinátorovi, vysílačkou, když telefon nemá signál.
- Zapište, kdo předmět našel a kdo se k němu od té doby přiblížil.
- Podle nálezu pátrání přeplánujte.
Každých pár hodin
- Aktualizujte mapu: které sektory jsou hotové, rozpracované nebo potřebují druhý průchod.
- Napište krátké hlášení o situaci pro velitele pátrací akce a další směnu.
- Zkontrolujte počasí, světlo a stav pátračů.
- Ověřte, že se každé družstvo, které vyrazilo, vrátilo nebo ozvalo.
- S velitelem pátrací akce rozhodněte, zda oblast rozšířit, zúžit nebo pátrání změnit.
Noc, počasí a bezpečnost pátračů
Pátrací tým, který ztratí vlastního člověka, situaci zhoršil. Před setměním rozhodněte, která družstva pokračují a s čím: čelovky, náhradní baterie, reflexní oblečení, vysílačka pro každé družstvo. Voda, skály, lomy a strmý terén jsou v noci jen pro vycvičené týmy, typicky hasiče, Horskou službu nebo specializované skupiny.
Zima a déšť zkracují dobu, kterou pohřešovaný venku přežije, což mluví pro pokračování. Pátrače ale zpomalují a snižují jejich pozornost, takže bývá rozumnější nasadit méně družstev s lepším vybavením. Tohle rozhodnutí patří veliteli pátrací akce a mělo by být zapsané i s důvody.
Ukončení pátrání a dny potom
Když je pohřešovaný nalezen
- Pošlete přesnou polohu koordinátorovi a podle potřeby volejte záchrannou službu, 155.
- Svolejte všechna družstva předem domluveným signálem a spočítejte, že se vrátili všichni.
- Rodinu informuje policie, pokud se nedomluvíte jinak.
- Než se lidé rozejdou, posbírejte záznam, mapy a trasy.
- Poděkujte dobrovolníkům a před odchodem jim řekněte, jak pátrání skončilo.
Když se pátrání přerušuje
- Rozhodnutí a jeho důvody odsouhlaste s velitelem pátrací akce a zapište.
- Vyznačte, které sektory byly propátrané, jak důkladně a co zbývá.
- Předejte záznamy, aby na ně mohlo navázat další pátrání.
- Ujistěte se, že rodina ví, kdo je od teď její kontaktní osoba.
V dalších dnech
- Udělejte krátké vyhodnocení toho, co fungovalo a co zdržovalo nebo chybělo.
- Ze zjištění udělejte konkrétní úkoly s odpovědnou osobou.
- Nabídněte podporu pátračům, kteří našli něco těžkého.
- Aktualizujte svolávací seznam, vybavení a plán výcviku.
Sinkaos drží společnou mapu, sektory, úkoly, trasy pátračů a nálezy v jednom záznamu, který funguje i v telefonech bez signálu, takže koordinátor vidí, co bylo opravdu propátráno. Stojí vedle velitele pátrací akce a vysílaček; pátrání neřídí. Viz Sinkaos pro pátrání po osobách.
Co rodiny a pátrači chtějí vědět
Musím s oznámením pohřešování čekat 24 hodin?
Můžu zorganizovat pátrání s přáteli a sousedy?
Jak velký má být sektor?
Co si má dobrovolník vzít s sebou?
Kdo rozhoduje o ukončení pátrání?
Zdroje
- Policie ČR: jak oznámit pohřešování a co policii sdělit
- Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, § 68
- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
- HZS ČR: STČ 07/IZS Záchrana pohřešovaných osob, pátrací akce v terénu
- Policie ČR: projekt Pátrač
- Horská služba ČR, o.p.s.
- MV ČR: linka 116 000 pro pohřešované děti
- Vyhledávání osob v terénu: příloha č. 4 k pokynu ŘSPP Policie ČR
Vyzkoušejte to při příští akci.
Předběžný přístup je zdarma. První operaci připravíme s vámi a budeme po ruce, dokud ho používáte.